Naposledy aktualizováno dne: 22 listopadu, 2023
Polynenasycené mastné kyseliny (PMK), jako jsou omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, jsou běžně spojovány pro své zdraví prospěšné vlastnosti a vícesměrné účinky. Za zvláštní pozornost však stojí jejich deriváty obsahující systém konjugovaných dvojných vazeb v uhlíkovém řetězci, které mohou mít mnohem vyšší terapeutický potenciál. Patří mezi ně konjugovaný dien kyseliny linolové (conjugated linoleic acid – CLA) a konjugovaný trien kyseliny linolenové (ClnA), známý také jako „super CLA„. Do této druhé skupiny patří kyselina puniková, která se těší stále většímu vědeckému zájmu.
Co je kyselina puniková?
Kyselina puniková (IUPAC: 9Z,11E,13Z-octadeca-9,11,13-trienoic acid) je konjugovaný izomer kyseliny α-linolenové, omega-5 polynenasycené mastné kyseliny obsahující konjugovaný systém tří dvojných vazeb v polohách cis-9, trans-11 a cis-13.
Hlavním zdrojem kyseliny punikové je olej ze semen granátového jablka (Punica granatum), který obsahuje až 65-85 % kyseliny punikové. Zajímavé je, že se jedná o sloučeninu specifickou pro plody granátového jablka. Dosud byl nalezen pouze v několika dalších surovinách rodu momordica (Momordia balsamica, M. charandia) a vlasokvěté (Trichosanthes anguina, T. kirilowii, T. bracteata), kde je jeho obsah mnohem nižší.
Olej ze semen granátového jablka
Potravinářský a kosmetický olej ze semen granátového jablka je bohatý na kyselinu pupeční, kyselinu olejovou, kyselinu linolovou, kyselinu palmitovou a kyselinu stearovou. Obsahuje také fytosteroly a tokoferol (vitamín E).
Jak kyselina puniková působí?
Výsledky výzkumu provedeného v posledních letech ukazují na vysoký potenciál „super CLA“ kyselin jako látek, které by mohly mít příznivý účinek při léčbě a prevenci některých civilizačních chorob. Vyznačují se nejen antioxidačními a protizánětlivými účinky, ale byly u nich prokázány i protirakovinné, antidiabetické a antiaterosklerotické účinky.
Diabetes, obezita a kyselina puniková
Diabetes 2. typu, známý také jako diabetes závislý na inzulínu, představuje přibližně 90 % všech případů diabetu na světě.
V probíhajících studiích bylo prokázáno, že zařazení oleje ze semen granátového jablka, bohatého na kyselinu punikovou, do stravy zpomaluje přibývání na váze a snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu u myší krmených dietou s vysokým obsahem tuků. Mechanismus tohoto účinku však nebyl plně rozpoznán.
S největší pravděpodobností nesouvisí se zvýšením sekrece inzulínu nebo snížením hladiny glukózy v krvi, ale se schopností senzibilizovat tkáně na inzulín prostřednictvím aktivace jaderných receptorů aktivovaných peroxizomovou proliferací (PPARγ) a inhibice receptorů TNF-α. Příznivý účinek na receptory PPARγ, které jsou modulátory metabolismu lipidů, byl navíc spojen se zlepšením lipidového profilu a zejména se snížením hladiny triglyceridů v játrech.
Protinádorové účinky
Studie provedené in vitro a na zvířecích modelech rovněž poukazují na cytotoxické vlastnosti kyseliny punikové.
Ve studiích in vitro na buněčných liniích rakoviny prsu kyselina puniková účinně inhibovala proliferaci nádorových buněk a stimulovala apoptózu. Mechanismus tohoto účinku pravděpodobně souvisí s jeho schopností peroxidovat lipidy a aktivovat proteinkinázu C. Na druhé straně studie na potkanech prokázaly příznivé účinky oleje ze semen granátového jablka při léčbě rakoviny tlustého střeva a prostaty.
Další použití kyseliny punikové
Nemělo by se také zapomínat, že kyselina puniková je silným antioxidantem a protizánětlivou látkou. Tyto vícesměrné vlastnosti z ní činí zajímavou látku i pro použití při léčbě jiných onemocnění.
Bylo například prokázáno, že je účinná při gastrointestinálních potížích, jako je zánětlivé onemocnění střev a ulcerózní kolitida. Při aplikaci na pokožku má ochranný účinek proti volným radikálům, reaktivním formám kyslíku (ROS) a škodlivým účinkům UV záření.
Ve studiích na zvířatech může kyselina puniková díky své silné antioxidační aktivitě vykazovat účinnost při zmírňování neurologickýchporuch tím, že snižuje demyelinizační a neurodegenerativní procesy.
Literatura:
- Aruna P., Venkataramanamma D., Singh A.K., Singh R.P., Health Benefits of Punicic Acid: A Review. Compr. Rev. Food Sci. Food Saf. 2016; 15: 16-27. https://doi.org/10.1111/1541-4337.12171
- Bedel H.A., Turgut N.T., Kurtoğlu A.U., Usta C., Effects of Nutraceutical Punicic Acid. Indian J. Pharm. Sci. 2017; 79 (3): 328-334. https://doi.org/10.4172/pharmaceutical-sciences.1000234
- Białek A., Teryks M., Tokarz A., Sprzężone trieny kwasu linolenowego (conjugated linolenic acid – CLnA, super CLA) – źródła i działanie biologiczne. Postepy Hig Med Dosw. 2014; 68: 1238-1250. https://doi.org/10.5604/17322693.1127881
- Binyamin O., Larush L., Frid K., Keller G., Friedman-Levi Y., Ovadia H., Abramsky O., Magdassi S., Gabizon R., Treatment of a multiple sclerosis animal model by a novel nanodrop formulation of a natural antioxidant. Int J Nanomedicine. 2015; 10: 7165-7174. https://doi.org/10.2147/IJN.S92704
- Koba K, Yanagita T., Chapter 108 – Potential Health Benefits of Pomegranate (Punica granatum) Seed Oil Containing Conjugated Linolenic Acid. [w:] Nuts and Seeds in Health and Disease Prevention, Academic Press, 2011. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-375688-6.10108-2
- Shabbir M.A., Khan M.R., Saeed M., Pasha I., Khalil A.A., Siraj N., Punicic acid: A striking health substance to combat metabolic syndromes in humans. Lipids Health Dis. 2017; 16 (99) https://doi.org/10.1186/s12944-017-0489-3